Magazínový

Archiv KSA

Zveřejněno 7. 6. 2013

ČTYŘDENNÍ VÝLET PO NEJLEPŠÍCH CESTÁCH V EVROPĚ (30. 5. – 2. 6. 2013)

ČTYŘDENNÍ VÝLET PO NEJLEPŠÍCH CESTÁCH V EVROPĚKlub sportovních aut pořádá 2x ročně krásné 4denní výlety. Jeden z nich je tradičně v červnu a projíždí se ty nejkrásnější cesty Evropy.
Letos tento výlet proběhl od čtvrtka do neděle 30.5.-2.6. Jelikož letošní zima ne a ne se dobrat konce, tak i předpověď na tento výlet byla dlouhodobě špatná. Avšak 66 statečných se zúčastnilo a naplno si tento výlet užilo. Do poslední chvíle každý z nás zvažoval, jaké si vezme auto. Jelikož je tento výlet o sportovní jízdě po krásných serpentýnách, nikomu se nechtělo brát si jiné auto, než sportovní, ale předpověď byla opravdu tak špatná, že bychom museli vzít sněžný pluh. Ale nakonec jsme všichni vyrazili se svými sportovními miláčky, vždyť celý rok trénujeme na okruzích s instruktory a v lednu jezdíme driftovat do Rakouska, takže se přece nemáme čeho bát.
Náš výlet začal tradičně kousek za Prahou v Loděnicích, kde jsme se sešli na společnou snídani. Každá posádka dostala podrobné mapy s adresami cílových hotelů, s důležitými informacemi, řekli jsme si pár slov a mohli jsme vyrazit. Náš výlet je tedy ve znamení adrenalinového hledání cílové destinace a ne slepá jízda za ostatními. Chvíli po desáté hodině jsme opustili upršené 10°C počasí a vydali se směr Německo a Rakousko.
Kolem půl čtvrté jsme přijížděli k našemu prvnímu hotelu, kde byl v plánu motokárový závod. Bohužel nám tento den počasí vůbec nepřálo a hustý déšť, zima a 6°C počasí nás zahnalo do wellness. Nakonec byl relax v teplíčku velmi příjemný a tento uplakaný den jsme zakončili výbornou večeří.
Kvůli špatnému počasí bylo odhlasováno pozdější vstávání, a tak jsme se po snídani sešli v garáži u aut na každodenní rozpravu v 10:00. Tam nás čekalo opět nemilé překvapení, na Grossglockneru, naší následující trase, napadlo hodně sněhu a bez sněhových řetězů tam nikoho nepouštěli. Měli jsme i náhradní, moc krásnou trasu, ta však kvůli sesunu půdy byla zavřená úplně. Zvolili jsme tedy další alternativní trasu a pokračovali směr slunná Itálie.
Několik našich miláčků nechtělo nastartovat…“No komu by se do těch 5°C a deště chtělo!“
Cesta však byla velmi příjemná a už konečně bez deště. I když někteří si zvolili svoji vlastní trasu a potkal je i sníh na silnici. No, alespoň jsme zjistili, že i Porsche může fungovat jako sněžný pluh. Na pozdní oběd jsme se zastavili ve velmi příjemné pizzerii a zde na nás vykouklo i první sluníčko. Naše cesta vedla dál směr Bolzano, kde jsme po příjezdu do hotelu, kolem 17 hodiny, měli příjemných 21°C a sluníčko.
Tento den jsme také završili výbornou večeří a samozřejmě zábavou v hotelovém baru, kde všichni z chytrých telefonů zkoumali předpověď na další dny. Ať jsou všechny telefony sebechytřejší, předpověď byla v rozmezí sníh – slunce, 5 – 25 °C…takže úplně jasné! :o)
Den třetí začal opět odhlasováním pozdějšího vstávání. Na snídani jsme se sešli v 8:30 s úsměvem na tváři, protože venku bylo naprosto jasno. Tento třetí den je pro nás jezdecky nejkrásnější. Navštěvujeme Mendel Pass, Passo Tonale a celá cesta je tedy velmi překrásná, takže slunné a teplé počasí nám udělalo velkou radost. Na daných parkovištích jsme vždy udělali společné fotky a sdělovali si zážitky z jízdy. Opět nechyběl oběd v tradiční italské pizzerii.
Po ubytování se v posledním příjemném hotelu jsme vyrazili do bezcelního městečka Livigna na nákupy a večeři. Sem jsme přijeli kolem 17. hodiny a bylo zde 11°C a lehce mrholilo. Po večeři jsme se pak všichni sešli naposledy v hotelovém baru, kde zábava vřela do ranních hodin, nebo lépe řečeno do vypití baru.
Poslední, čtvrtý den byl zakončený jednou z nejnavštěvovanějších cest v Evropě, Stelviem. Je to druhé nejvýše položené místo, kam lze v Evropě vyjet autem, 2760 m.n.m. a z toho také plyne, jaké bylo na vrcholku počasí. 1,5°C, hory sněhu a spousta lyžařů, avšak cesta na vrchol byla suchá a pro všechny to bylo velmi příjemné zakončení našeho čtyřdenního výletu. Na vrcholku jsme se společně rozloučili a vydali se zpět domů.
Když se tedy člověk zamyslí nad naším výletem, první co ho určitě napadne je, že to byl asi ten nejsmolnější výlet, ale opak je pravdou. Myslím, že za všechny mohu říct, že to byl jeden z těch nejlepších. V první řadě musím pochválit odvahu všech zúčastněných, kteří se nebáli v tomto hrozném počasí vůbec vyjet. Za náš výlet nás potkal hustý déšť, sníh, teploty kolem 10°C, sesuny půdy, zavřené naše oblíbené trasy, ale odvaha a výborná nálada všech zúčastněných udělalo tento výlet naprosto výjimečným a nezapomenutelným. Zažili jsme také krásné slunné teplé počasí a krásný výhled z hor. Takže naprosto veškeré přírodní podmínky během 4 dnů. Vždyť kdo se může pochlubit tím, že jel svým sportovním vozem v červnu sněhem a stavěl sněhuláka? Adrenalinových zážitků máme spousty a budeme se tedy opět těšit na příští rok, co nového nás čeká!
Každý účastník obdrží z výletu sestříhané hodinové video a fotografie na památku.

Dáša

Archiv editorial

Nikolaos Seizis, zakladatel klubu