Některé silnice jsou jen cestou z bodu A do bodu B. Nevnímáme je a nesoudíme (tedy do momentu, než začnou svou kvalitou testovat odpružení našeho auta). Existují ale silnice, které Vás kromě omámení scenériemi, do kterých jsou zasazeny, donutí dvou náturou chytit volant oběma rukama, dvakrát podřadit a užít si tak každý ujetý kilometr.
A přesně takové místo jsme již posedmnácté navštívili během naší Dolomity Grand Tour.
Dnes už doopravdy tradiční 4denní (tentokrát od 15. do 18. června) akce zaznamenala letos 47 zúčastněných vozů. V kontrastu s rozpínajícími se pohořími v dáli vypadalo naše parkoviště jednoduše impozantně. Samozřejmě – nebyli jsme jediní, kdo si této kompozice všimnul – kromě našeho fotografa se nad tím pozastavil každý člen, který zrovna přijel. A abychom je při příjezdu překvapili ještě o trochu víc, všem příchozím dámám jsme na recepci připravili červené růže a obratem nabídli čerstvě namletou kávu. Protože odepřít si v Itálii kvalitní kávu je hřích. Jelikož na těchto akcích nepořádáme sáhodlouhé hromadné školení, všem rozdáváme itinerář s aktuální plánovanou trasou a stěžejními vytyčenými body.
Ačkoliv naše parkoviště doslova ovládla auta značky Porsche, nechyběly samozřejmě vozy BMW M, Mercedes AMG, Ferrari, Lamborghini, McLaren, Corvette, Lotus a dokonce ani Caterham, který, máme pocit, si to na místních silnicích musel užít ze všech nejvíce. Jinými slovy – tohle je akce, na kterou je vítaný každý vůz – pokud je na něj jeho majitel hrdý a chce s ním zažít něco výjimečného.
Co se týče trasy – ani metr nebyl vybrán náhodně! Cílem akce není cíl, nýbrž cesta. Stejně tak jako není cílem toho vidět co nejvíc, ale spíše zažít to nejlepší. Například Passo Gardena, kde se i ti nejzkušenější občas přistihnout, že namísto řazení jen mlčky zírají na okolní skalní masivy. Nebo úsek mezi Cortinou a Lago di Misurina, odkud pravidelně vznikají ty nejlepší fotky – harmonická kombinace rychlých zatáček s technickými úseky stojí opravdu za to. Ačkoliv mezi sebou opravdu nejezdíme závody, ten vnitřní závod – o lepší stopu, čistší průjezd, klidnější hlavu – běžel u každého z nás (včetně řidiče týmového Mercedesu Sprinter).
Každý jel dle svého uvážení a dle svého tempa. Vždy jsme se však potkali na společném obědě na kompozičně výjimečných lokacích, na kterých už vždy s předstihem čekal organizační tým – první den jsme se tak na sešli ve městečku Ortisei, odkud pro zájemce vedla lanovka na tu nejpůsobivější vyhlídku celé akce.
Druhý den jsme si za společnou destinaci zvolili město Canazei – město od našeho hotelu v Brunecku vzdálené 38 kilometrů vzdušnou čarou. Nezapomínejte, že jste v Dolomitech a reálná vzdálenost se zde počítá dle vzorce: vzdálenost vzdušnou čarou + 100 kilometrů.
Členové se pak oba dva dny vraceli do hotelu dle svého uvážení, protože zde byli i tací, kterým základní stanovená trasa prostě nestačila (čemuž rozumíme). Samozřejmě jsme letos nevynechali ani hledání ukryté motoristické mince, které má každý rok rychlejší spád (pozn. redaktora: asi bychom měli změnit místo, kam ji schováváme).
Celé 4 dny se nesly v opravdu příjemné a uvolněné atmosféře. Ať už se jednalo o adrenalin, jezdecký zážitek či dechberoucí výhledy – každý člen si zde opravdu našel to svoje.
Byl letošní ročník doposud nejlepší? Samozřejmě. To hlavní ale teprve přijde. Znáte nás – každý ročník nastavujeme laťku ještě o kus výš. V roce 2026 se sice na některé z ikonických míst letoška vrátíme, ale přidáme nová passa, nové výzvy a třeba i několik překvapení…
Všem zúčastněným mockrát děkujeme a všem čtenářům přejeme poklidné prázdniny!
Na viděnou na zářijovém Factory Tours!
Váš tým KSA
